Ženy ve vesmíru: štěstí přeje odvážným

16. 11. 2020

Jednou z již tradičních akcí festivalu Czech Space Week je i pořad Space for Women.

V letošním třetím ročníku vystoupily  čtyři „rakeťačky“ z České republiky, které se zabývají vesmírnými aktivitami u nás či v zahraniční: Tereza Kubicová – předsedkyně Řídícího výboru kosmického inkubátoru ESA BIC Prague a spoluzakladatelka festivalu Czech Space Week, Karolina Rybářová, právnička v současnosti působící v European Space Agency (ESA) v Paříži, Julie Dobrovolná, profesorka patofyziologie, která zkoumá vliv stresu na výcvik kosmonautů, pilotů nebo vojáků a Magdalena Herová, bioložka, která spolupracuje s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS) na přípravě experimentů.

Technologie jsou pro budoucnost nutností. Musíme jít s dobou a nezakrnět

Moderace setkání se ujal Petr Kapoun, stejně tak jako v předchozích ročnících. Hostem ve studiu byla Tereza Kubicová zastupující CzechInvest a inkubátor ESA BIC Prague. „Inkubátor ESA BIC Prague je v principu stejný jako dětský inkubátor. Dítě se narodí a pokud ještě není plně připraveno na život, potřebuje pomoc. My inkubací pomáháme firmy odstartovat a propojit je s byznysem,“ říká Tereza Kubicová. 

Tereza stála u zrodu Czech Space Weeku v roce 2018, inspirovaného obdobnou akcí pořádanou v roce 2017 v Estonsku. Jak Tereze zmínila, cílem festivalu je ukázat veřejnosti, studentům, start-upům, dětem i fanouškům vesmírné tématiky, jaký potenciál a budoucnost mají české firmy v oblasti vesmírných projektů a jak důležité je podporovat technologie. Na otázku, zda bude mít Česká republika zase někdy Čecha nebo Češku ve vesmíru odpovídá odhodlaně: „I když vím, že je to otázka peněz, myslím, že ta doba jednou přijde. A stejně jako náš první a jediný kosmonaut Vladimír Remek se těším, že se toho dožiju.”

Klepejte na dveře, jednou někdo otevře

Karolína Rybářová, další host pořadu, je jedna z českých zástupkyň oblasti vesmírného práva. Ke své profesi se dostala náhodou – studovala tlumočnictví, díky kterému se dostala do Francie, kde začala studovat právo.

Vesmírné právo, kterým se Karolina dnes zabývá, je mezinárodní právní řád platný pro působení ve vesmíru, na který se nabaluje třeba právo soukromé či vlastnické. Patří sem i smlouvy, které podepisují dodavatelé systému či dílčích součástek pro vesmírný průmysl. Jak zmínila Karolina, smlouvy s ESA mohou mít 50, ale i stovky stránek.

Jedna z otázek na Karolinu směřovala na srovnání fungování ESA a například americké společnosti SpaceX Elona Muska. „Elon Musk může jít do většího risku – do projektů, které možná nevyjdou. Nedokážu si dokážu, že by ESA podepsala jakýkoli riskantnější projekt. Na druhou stranu, příklad SpaceX nám ukazuje, jak musíme do budoucna změnit spoustu tradičních postupů práce.”

Karolina se rozpovídala i o svém životě na francouzské Guyaně, kde pracovala pro CNES – francouzskou vesmírnou agenturu, které patří místní základna na odpalování raket a která ručí za její bezpečnost. Žije zde velký počet lékařů, vědců, učitelů, je tu i cizinecká legie. První start rakety, který zde zažila (start rakety Ariane), popsala jako nezapomenutelný zážitek. Byla však také i u toho, kdy loni v srpnu explodovala během letu raketa Vega 15. „Oba satelity, které raketa nesla, byly zničené. Hodně nás to posunulo a na učili jsme se věci a našli chyby, které už se nesmí opakovat.”

Novou ředitelkou kosmické základy ve Francouzské Guyaně je nyní žena, první žena na této pozici. Stejně jako například nová ředitelka komunikace v ESA. „Situace v otázce poměru mužů a žen v kosmickém průmyslu se mění. Nikdo za nás ženy náš život žít nebude. Když si ho chcete užít, musíte riskovat. Klepat na dveře, až je jednou někdo otevře. Vesmír ženy potřebuje. Nebojme se toho,“ uzavírá Karolina Rybářová.

Bez statečnosti a poctivosti nejde hrát v profesním ani soukromém životě hlavní roli

 Dalším hostem Petra Kapouna byla Julie Dobrovolná je profesorkou oboru Fyziologie a patologická fyziologie na Masarykově univerzitě v Brně, která se svým týmem vyvinula algoritmus na měření stresu. „Definice, že stres je reakce organismu na faktory, které jsou schopné tuto reakci vyvolat, známe již od roku 1936. A zatímco se dříve k měření stresu používali nepřímé parametry, jako například variabilita tepové frekvence, dnes vycházíme z chování těla jako fyzikálního objektu,“ říká Julie.

„Abychom byli schopni se naučit stres měřit (1 selly – stresová entropická jednotka), potřebovali jsme ho umět vyvolat. Díky spolupráci s americkou NASA jsme získali metodiku, jak navodit stresovou situaci, která prošla etickou komisí“.

Jak z výzkumů vyplynulo, má stres u každého člověka jinou horní hranici, kdy už se stává nebezpečným. „50 procent lidí v populaci snáší stres čistě špatně, 40 procent špatně a jen 10 procent lidí pozitivně. Nyní zkoumáme, jak tyto lidi identifikovat a lépe poznat,“ říká Julie, která stejně jako její kolegové podstupuje testy měření stresu a dodává: „Každý má jinou metodu, jak pracovat se stresem. Já dělám kreativní aktivity, zavařuju, šiju. A rutina je dobrá, protože snižuje stres.”

Julie je držitelka mnoha ocenění a odpovídala i na otázku, jak zvládá svou náročnou práci, výuku na univerzitě a výchovu 2 dětí. „Nechci být superhrdinka. Stíhat všechno je lákavé, ale často složité. Denní rytmus mám vypočítaný v rodině na vteřiny. Důležité je najít rovnováhu – někdy zabrat a někdy se odpojit a být s rodinou.”

A co Julie vzkazuje ženám: „Buďte odvážné a spravedlivé. Protože bez statečnosti a poctivosti není možné hrát v profesním, ani soukromém životě hlavní roli. Někdy je třeba zariskovat, i když něco můžeme ztratit.”

Žáby ve vesmíru

Závěrečná část pořadu patřila Magdaleně Herové, bioložce, která od roku 2014 pracuje v podpůrném centru ESA Biotest, kde pomáhá uskutečňovat experimenty a přímo podporovat astronauty na mezinárodní vesmírné stanici ISS.

 Magdalena a její tým se stará o komunikaci země s ISS a patří mezi certifikované osoby pro komunikaci s astronauty. „Kdokoli chce komunikovat s astronautem na ISS, musí to jít přes nás, v případě amerických misí komunikuje s astronauty přímo NASA. Komunikuje se výhradně v angličtině, kromě komunikaci ruských astronautů, kteří se svým centrem v Moskvě mluví rusky,“ říká Magdalena Herová. 

Organizace času astronautů je náročná. Jejich čas se rezervuje půl roku dopředu a Magdalena v jejich „rozvrhu“ například vidí, kdy astronaut spí, jí nebo odpočívá. 

Aktuálně se Magdalena podílí například na experimentu nazvaném Vesmírný bio-mining, který zkoumá možnost, zda by mohly určité bakterie vyluhovat z horniny určité minerály. „Na zemi se už používání bakterie, které se nechají růst na rostlinách a pak se z nich získávají minerály, bez použití jedovatých chemikálií. V rámci experimentu zkoumáme, zda takového bakterie na ISS přežijí a budou se množit. Je to první krok k poznání, zda bude moci tuto metodu použít na asteroidech,“ říká Magdalena.

Další aktuální experimenty se zabývají imunitním systém. Projekt XENOPUS zkoumá vývoj protilátek na žabích pulcích. Vajíčka se budou vyvíjet cestou na ISS. Pak je nechají zamrznout a na zemi budou zkoumat. Projekt HUMAN BONE MARROW MODEL pracuje s lidskými buňkami kostní dřeně, které se budou pěstovat na ISS a následně zkoumat, co se s nimi bude dít jinak než na zemi. „Vzhledem k tomu, že se u stavu beztíže deaktivuje lidský imunitní systém, je každá infekce nebezpečná. Vědci se proto snaží přijít na to proč tomu tak je a zároveň najít lék který by se dal použít – ve vesmíru, ale i na Zemi.“

 A jak svou práci a rodinu s dvěma dětmi zvládá Magdalena? „Každý je důležitý, ale nikdo není nenahraditelný. Oba partneři v rodině musí být rovnocenní, ve všech ohledech. Stejně jako v práci s kolegy, i doma se o děti staráme s manželem oba. Společnost čeká od žen, že převezmou hlavní starání o domácnost a děti. A to není správné. Ženy nejen ve vědě, musí mít vedle sebe partnery, se kterými si rovnoměrně rozdělí zátěž,“ uzavírá Magdalena Herová. 

Podívejte se na celý záznam pořadu. 

Organizátoři akce

Spoluorganizátoři akce

 

Hlavní partneři

Partneři

Hlavní mediální partner

Mediální partneři