Letošní Czech Space Week se mimo jiné odehraje v několika architektonicky zajímavých budovách. Užijte si tedy s námi architektonické okénko a dovolte nám představit naše krásné prostory!
Poklad pod nánosem zanedbání
Galavečery, plesy, módní přehlídky, koncerty a také Space Gala a České uživatelské fórum Copernicus a Dálkový průzkum Země. Všechny tyto akce pojí jedinečný prostor – Fantova budova.
Na konci roku 2023 se po více než dvouleté rekonstrukci otevřelo její severní křídlo pro veřejnost. Na vlastní kůži tak můžete nasát atmosféru noblesní secese i architektonické elegance.
Nádherná historická výpravní budova s přilehlou halou nad kolejištěm je největší secesní památkou v České republice. Budova byla postavena mezi lety 1901–1909 architektem Josefem Fantou, který se svým návrhem zvítězil v architektonické soutěži z roku 1899. Inspirací mu bylo Severní nádraží v Paříži, které bylo ve 2. polovině 19. a začátkem 20. století vzorem pro mnoho evropských nádraží. Ke spolupráci si vymínil pouze české umělce – přizval si tedy například sochaře Stanislava Suchardu a Ladislava Šalouna nebo výtvarníky Václava Jansu, Karla Klusáčka či Jana Beneše.
První z nich představuje Foyer Café, jehož prostory byly původně využívány jako čekárna pro cestující I. a II. třídy. V padesátých letech byla tato část Fantovy budovy necitlivě přestropena a využívána jako noclehárna a kanceláře. Díky precizní rekonstrukci zde nyní můžete obdivovat půvab secese v celé své kráse, neboť obnova šla ruku v ruce s původními Fantovy plány. Navíc si u toho můžete vychutnat i vynikající kávu či sklenku dobrého vína. Další sál, který je nejzdobnější, je označován jako „Sloupový“. Dominují mu čtyři masivní pilíře a bohatá výzdoba tvořená zvířecími motivy, floristickými vzory, alegorickými postavami i ženskými figurami připomínající roční období. Působí nesmírně honosně a málokdo by hádal, že se zde původně nacházela čekárna a restaurace III. třídy.
Velkou pozornost si rozhodně zaslouží Fantův sál, který se pyšní rozlohou úctyhodných 356 m2, bohatou historickou výmalbou a replikou dobových hodin. A samozřejmě nemohou chybět vysoké stropy, které jsou společným jmenovatelem celé Fantovy budovy. Tento nádherný prostor dříve sloužil jako restaurace pro cestující I. a II. třídy. Během rekonstrukce tohoto sálu byl dokonce na jedné ze stěn objeven několika vrstvami zakrytý velký zlacený československý státní znak doplněný heslem „Pravda vítězí“.
A právě v tomto honosném prostoru si můžete 4. a 5. listopadu vychutnat konferenci České uživatelské fórum Copernicus a Dálkový průzkum Země, na kterou vás srdečně zveme!
Zajímá vás více? Chtěli byste vyzkoušet místní kavárnu nebo si užít komentovanou prohlídku? Navštivte oficální stránky Fantovy budovy na www.fantovabudova.cz
Drastické rekonstrukce i události
Socha Hercula i Masarykův byt, to a mnohem více můžete obdivovat i během Space2Business v Černínském paláci – hlavním sídle MZV.
Černínský palác, nacházející se na pražských Hradčanech, patří mezi významné památky českého baroka. Jeho účel se měnil v průběhu času – od lazaretu přes kasárny až po výtvarnou galerii. Od roku 1934 slouží jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí – nejprve Československa a nyní České republiky – a spolu s Černínskou zahradou je chráněn jako kulturní památka. Historie paláce je bohatá a zahrnuje mnoho období dramatických přestaveb a rekonstrukcí. Palác se však také stal místem významných novodobých událostí, jako je podpis smlouvy o rozpuštění Varšavské smlouvy na počátku 90. let.
Stavbu paláce inicioval v roce 1664 rakouský císařský diplomat hrabě Humprecht Jan Černín z Chudenic, který během svých cest po Evropě získal inspiraci z italské barokní architektury. Architektonický návrh vytvořil Francesco Caratti a hrabě Černín zde nechal umístil svou rodovou sbírku umění. Během 18. století palác utrpěl značné škody a během války o rakouské dědictví byl poškozen pruskou dělostřelbou, což opět vedlo k řadě barokních přestaveb. Koncem 18. století Černínové přesídlili do Vídně a palác zůstal opuštěn. Následně byl přeměněn na pevnost a později sloužil jako kasárna, což vedlo k devastaci jeho vnitřní výzdoby.
V roce 1920 bylo rozhodnuto o rekonstrukci paláce jako sídla československého Ministerstva zahraničních věcí. V letech 1928 až 1934 došlo k rekonstrukci pod vedením významného architekta Pavla Janáka, který obnovil barokní ráz paláce a přistavěl moderní administrativní část, čímž zajistil zachování tohoto historického skvostu. V období Protektorátu Čechy a Morava zde sídlil úřad říšského protektora a během druhé světové války tak došlo opět k přestavbám, tenktokrát ze strany nacistů. V květnu 1945 byla v Černínském paláci obnovena činnost československého ministerstva zahraničních věcí. Opět byly prováděny potřebné vyklízecí práce a úpravy. Zajímavostí je, že při vysypávání vynášeného písku a hlíny z krytů byl tehdy objeven svazek klíčů s čísly psanými gotickým písmem.
Byly to ztracené klíče od komnaty, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.
Z architektonického hlediska se na stavbě podílelo několik významných tvůrců, včetně Františka Maxmiliána Kaňky a Anselma Luraga. Interiéry paláce byly postupně modernizovány, přičemž mnoho historického vybavení bylo vystěhováno a nahrazeno soudobými uměleckými díly. Dnes je součástí výzdoby i vzácná série barokních tapisérií ze sbírek Lobkovického paláce, která přispívá k jedinečnosti tohoto historického místa. Palác samotný se vyznačuje reprezentativním průčelím o délce 140 metrů, rozděleným do 29 okenních os. Protože původně byl koncipován jako honosná šlechtická rezidence, jeho interiéry zahrnovaly rozsáhlé salonky, kapli a obrazárnu s uměleckými díly mistrů italské renesance. Během přestavby paláce ve 30. letech 20. století byl v Černínském paláci zařízen Ministerský byt. Plně využíván byl však až prvním poválečným ministrem zahraničních věcí Janem Masarykem, který zde také v roce 1948 tragicky zahynul. V současnosti je “Masarykův byt” využíván k reprezentativním účelům. Z architektonických zajímavostí současné podoby paláce stojí za zmínku zejména monumentální vstupní hala se sochou Herkula, kterou vytvořil Ignác František Platzer, a impozantní Velký sál. Tento prostor o rozloze 472 m², jenž zasahuje do tří pater, je druhým největším sálem v Praze.
A právě v tomto sále se letos potkáme na Space2Business, hlavní průmyslové akci Czech Space Weeku!
Přečtěte si o historii Černínského paláce nebo si užijte jeho virtuální prohlídku na webu Ministerstva zahraničí.
Zaujaly vás tyto dva “paláce”? Sledujte naše aktuality nebo se přihlašte k odběru Czech Space Newsletteru a těšte se na druhý díl!
