Na první svátek vánoční nám vesmírné agentury ESA (Evropská kosmická agentura), NASA a CSA (Kanadská vesmírná agentura) nadělily start desetiletí. Do vesmíru vyrazil z Francouzské Guyany dalekohled Jamese Webba (JWST), nástupce přesluhujícího Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST). Ten je jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších a také na něm se ESA podílí. U JWST najdeme nejen evropské stopy, ale přímo české.
Minulý týden dalekohled dokončil rozložení optické soustavy a všechny nejkritičtější části mise tak jsou za námi. Další krokem bude přílet do finální destinace – liberačního bodu L2 doslova milion mil od Země.
Konstrukce dalekohledu
Jedná se o největší a nejdražší dalekohled určený pro práci ve vesmíru. Dalekohled má obrovské primární zrcadlo složené z 18 šestiúhelníkových segmentů, které dalekohledu dávají ikonický vzhled. Jedná se o inženýrský zázrak. Každý segment je větší než 1 m3, přitom váží pouhých 20 kilogramů, a to díky unikátnímu použitému materiálu – berylliu. Zrcadla jsou pozlacená pro lepší odrazivost v infračervené části spektra. Přestože dohromady mají zrcadla plochu 25 m2, je na nich naneseno méně než 50 gramů zlata, asi jako na jednom nebo dvou zlatých zubech.
Teleskop používá vysoce citlivé přístroje určené pro infračervenou část spektra. Kvůli tomu je ovšem nutné teleskop udržovat chladný, aby tepelný šum nepřekryl pozorované objekty. S tím pomůže důmyslný pětivrstvý štít, ochrana proti slunečnímu záření. Štít je velký jako tenisové hřiště a rozkládá se jako origami.
Název nového teleskopu je po bývalém řediteli NASA Jamesi E. Webbovi, který v šedesátých letech dohlížel na program Apollo. I díky jeho urputnosti dostala NASA Američany na Měsíc „do konce dekády“, jak to vytyčil prezident Kennedy ve svém slavném projevu.
Česká stopa
Velikost primárního zrcadla a tepelného štítu je také důvodem, proč do vesmíru letěl složený a rozloží se až ve vesmíru. Jinak by se pod aerodynamický kryt evropské rakety Ariane 5 nevešel – a to jde o jednu z největších nosných raket, jaké jsou dnes v provozu. Raketa Ariane je kromě palubních vědeckých přístrojů také jedním z příspěvků ESA k celé misi, a zde se nachází také česká stopa. Části urychlovacích motorů dodává klatovská firma Aerotech Czech s. r. o., zatímco komponenty pro turbo čerpadla vyrábí brněnská firma Frentech Aerospace s. r. o.
Teleskop bude sloužit k pozorování hned několika fenoménů (pozorování nejstarších hvězd a galaxií vzniklých hned po velké třesky, pátrání po stopách života v atmosférách exoplanet a studium formování hvězdných soustav), přičemž řada vědců má odlišné názory na to, na co by se měl dalekohled zaměřit. Za tímto účelem byly v mezinárodní soutěži vybrány nejlepší návrhy, kterým byl přidělen pozorovací čas. Právě zde uspěly i návrhy akademiků z Astronomického ústavu. Dr. Michal Zajaček, který se loni v létě přesunul na Masarykovu univerzitu v Brně, uspěl společně s kolegy z Kolína nad Rýnem. Dr. Peter Boorman, který v Ondřejově působí od roku 2019, uspěl dokonce se dvěma návrhy na pozorování. Dr. Topinka z Masarykovy univerzity vyvíjí software pro kameru a spektrograf MIRI (střední infračervený spektrometr), který je jedním ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě.
Ředitel Astronomického ústavu Akademie věd, prof. Vladimír Karas, který v roce 2020 v Praze spoluorganizoval ESA JWST Master Class workshop, se těší, že „nás Webb posune daleko za možnosti Hubbleova vesmírného dalekohledu, zejména v pozorování raného vesmíru a exoplanet“.
Nikdo nepochybuje, že JWST je dalekohled, který astronomii posune mílovými kroky dopředu. Pokud se chcete zpětně podívat na přenos startu, můžete se pod následujícím odkazem podívat na start s komentářem Dušana Majera. S ním jsme také dělali rozhovor v devátém díle podcastu Czech Space News.
